čerň řepková (phoma lingam)

• u dozrávajících porostů,listy žloutnou a uvadají.

plíseň šedá (botrytis cinerea)

• Houba je přítomná na rostlinách i v půdě, přenáší se i osivem. Vyskytuje se zejména při déletrvající vlhkosti. Napadá celou řadu kulturních i planých rostlin - peckoviny, luskoviny, jahodník, řepku olejku, slunečnici, vinnou révu, listovou zeleninu a další. U některých druhů rostlin (např. u jahodníku) patří k nejvýznačnějším chorobám způsobujícím vysoké škody.

nádorovka kapustová (Plasmodiophora brassicae)

• Na kořenech boule různého tvaru a velikosti. Mohou být drobné perličkovité nebo různě velké vřetenovitého nebo kulovitého tvaru. Povrch je zpočátku bělavý nebo žlutavý. Na průřezu jsou nádory bílé, dužnaté, později dřevnatí. Starší boule jsou hnědé, svraštělé, zahnívají a rozpadají se. Napadeny mohou být mladé i starší rostliny. Silně napadené rostliny jsou světle zelené, zaostávají v růstu a v důsledku narušení příjmu vody a živin za teplého slunečného počasí vadnou. Starší listy se obvykle zbarvují do fialova, konzumní části jsou podřadné kvality. Silně napadené rostliny hynou. Boulovitost postihuje brukvovité zeleniny a další brukvovité plodiny (řepku olejku) i brukvovité plevele. Parazit přetrvává v půdě ve formě trvalých spor, které se do půdy dostávají při rozpadu boulí. Spory mohou přetrvat v půdě až 6 (8) i více let. Uvolněné zoospory aktivně pronikají do kořenů. Optimální pro napadení jsou vyšší vlhkost a teploty v rozmezí 18 až 25 oC. Výskyt podporuje kyselá reakce půdy.

Plíseň zelná (Peronospora parasitica)

Tato houbová choroba škodí na brukvovitých rostlinách ve všech fázích jejich růstu. Mladé rostliny může napadat již ve fázi děložních listů. Na nich i na pravých listech se nejdříve vytvářejí žlutozelené až žluté neohraničené skvrny, které jsou ráno nebo po deštích ze spodní strany pokryty řídkým bělavým povlakem houby. Napadené listy postupně odumírají a při silnějším výskytu odumírají celé rostliny. U starších rostlin parazit napadá především vnější (starší) listy, kde způsobuje skvrnitosti listů. Silněji napadené listy žloutnou a odumírají. Nejčastěji bývá napadeno hlávkové zelí a květák, přičemž u zelí může infekce pronikat i dovnitř hlávek a způsobovat zde hniloby projevující se ještě za vegetace nebo až při skladování.