Mšice zelná (Brevicoryne brassicae)

• Tato mšice je hustě pokryta šedavým (modrošedým) voskovým popraškem. Kvůli tomuto typickému zbarvení je někdy nazývána "popelkou". Mšice většinou žijí v koloniích na spodní straně listů většiny brukvovitých rostlin. Ze zeleniny nejčastěji na hlávkovém zelí, především přehnojeném dusíkem a nedostatečně zásobeném draslíkem. Následkem sání mšic se listy deformují, žloutnou a při silnějším napadení dokonce zasychají. U hlávkové kapusty a zejména u zelí se nevytvářejí hlávky nebo tyto jsou podřadné kvality. Kromě těchto škod mšice zelná přenáší některé virové choroby a znečisťuje rostliny medovicí, která je následně přerůstána houbovými černěmi."

Osenice polní (agrotis segetum)

• Housenky žerou nejdříve na listech a způsobují tam okénkování, dírkování a boční žír. Později poškozují podzemní části, např. kořeny, hlízy brambor, bulvy řepy apod. Zde často vyžírají pravidelné dutiny.
  Příznaky napadení jsou typické, ale v počáteční fázi mohou být zaměněny s lehkým poškozením od ponrav nebo larev tiplic. Nejčastěji se však zaměňují s požerky slimáčků. Od poškození osenicí ypsilonovou nebo osenicí vykřičníkovou jsou však nerozeznatelné.

Květilka zelná (delia radicum)

• Květilka zelná je jedním z nejobávanějších škůdců zeleniny. Je to druh mouchy, jejíž bílé, beznohé a bezhlavé larvy okusují kořínky mladých rostlin, později i hlavní kořen. Rostliny následkem toho zpomalují svůj růst, vadnou, některé žloutnou, jiné červenají a většinou i hynou. Vždy se dají z půdy snadno vytáhnout. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín). Obdobné škody jako květilka zelná způsobuje i vzácnější květilka ředkvová (Delia platura).

můra zelná (mamestra brassicae)

• Nejznámějším škůdcem z této skupiny je bělásek zelný (Pieris brassicae), který klade vajíčka ve skupinách a jeho typicky žlutozelené housenky s černými skvrnami okusují listy od okrajů a ponechávají z nich jen nervaturu (žilnatinu). Největší škody způsobují od července do září. V posledních letech je však většinou škodlivější bělásek řepový (P. rapae), který klade vajíčka jednotlivě.
  Housenky běláska řepového jsou matně zelené (tmavo- i světlezelené) a po krátkém žíru na vnějších listech, kde vykusují kruhové otvory, se prokusují dovnitř hlávek, které pak často následkem druhotné infekce podléhají hnilobě. Podobné škody jako bělásek řepový způsobují i housenky některých můr, zejména můry zelné (Mamestra brassicae) a můry kapustové (M. oleracea). Housenky těchto můr, obdobně jako dospělí motýli, jsou přes den skryté v půdě nebo mezi listy a rostliny ožírají především v noci. Na poškozených rostlinách jsou většinou zřejmé, kromě požerků, jen tmavozelené hromádky trusu. Typicky nočními škůdci jsou i žlutohnědé housenky osenice polní (Agrotis segetum), které jednak poškozují rostliny obdobně jako housenky uvedených můr, ale okusují i všechny podzemní části a mladé rostliny pak často překusují v kořenových krčcích. Tento škůdce však neškodí jen na košťálovinách, ale prakticky na všech kulturních a na mnohých planých nebo plevelných rostlinách.

Bělásek zelný (pieris brassicae)

• Až 4 cm dlouhé housenky žlutozelené barvy..Mohou způsobit až holožír.Většinou má 2 generace.V
  současné době již nepůsobí takové škody.Ochrana se signalizuje když se na 10 rostlinách zjistí více než 5 snůšek vajíček, nebo 20 velkých,případně 100 malých housenek.
  

Krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus)

• nosatec dlouhý asi 2,5mm tmavého zbarvení, škůdce košťálovin. Larvy má bílou barvu je dlouhá asi 6mm, beznohá.
  Brouci přezimují v půdě a na jaře opuštějí úkryt a samice kladou vajíčka na košťáloviny - většinou na paždí rašících listů. Vylíhlé larvy začínají vyžírat rostlinu, napadené části vadnou a hynou. Napadají nejraději vnitřek stonku a řapík listu. Larvy se po žíru zakuklí hluboko v půdě /až 40cm/ a dospělci se líhnou v červnu a žerou na koštálovinách, kde napadají hlavně listy.
  

krytonosec zelný (ceutorhynchus pleurostigma)

• Košťáloviny poškozuje několik druhů krytonosců - krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi), krytonosec čtyřzubý (C. quadriens), krytonosec šešulový (C. assimilis), krytonosec dřeňový (Baris chlorizans) a nejznámější krytonosec zelný (C. pleurostigma). Poslední jmenovaný se projevuje v zelí a v řepce výskytem hálek na kořenových krčcích, přičemž v každé hálce se nachází jedna larva. Silně napadené rostliny se zejména na začátku růstu pomalu vyvíjí. Brouci jarní generace přezimují v hrabance a na jaře se stahují na brukvovité rostliny, na něž samičky kladou vajíčka po jednom do kořenového krčku. Dospělý hmyz se objevuje v červenci až srpnu a po krátkém žíru se stěhuje k zimování. Letní generace přezimuje ve stadiu larev v hálkách. Larvy se na jaře zakuklí a koncem května se začínají objevovat dospělí brouci. Při sklizni košťáloviny s hálkami spálíme nebo hluboko zakopeme.

dřepčík polní (phyllotreta undulata)

• Na brukvovité zelenině způsobují škody čtyři druhy dřepčíků. Brouci jsou 2 až 2,5 milimetrů dlouzí a u d. černého a d. černonohého mají celé krovky černé, kdežto brouci d. polního a d. zelného mají na krovkách podélné žluté pruhy. Silné zadní nohy jim umožňují skákat a proto jsou také někdy nazývány "zelnými blechami". Již brzy na jaře napadají brukvovité plodiny (ale i plevelné nebo volně rostoucí rostliny) v jejichž listech brouci vykusují drobné (průměr 1 až 3 milimetry), okrouhlé jamky nebo otvory ("okénka"). Při silnějším přemnožení mohou mladé rostliny zcela zničit. Často dokonce zničí klíčící rostlinky ještě dříve než tyto stačí vzejít (ještě pod povrchem půdy). Larvy d. zelného vyžírají v listech chodbičky (miny), arvy ostatních druhů dřepčíků okusují jemné kořínky rostlin.