Půda

Druhy půd:

Půdy lehké:

Patří sem písčité až hlinitopísčité půdy, které obsahují většinou do 20% podílu jílovitých částic velikosti do 0,01mm a nad 50% hrubších částic-písku, které při uléhání půdy nemohou přilnout těsně k sobě. Proto mezi nimi zůstávají větší (nekapilární) póry, obsahující velké množství vzduchu. Tyto půdy neudrží dostatek vláhy. Srážková voda prosakuje rychle do spodiny a vzlínání (stoupání vody směrem nahoru) je malé, proto je nutné rostliny na takovýchto půdách často zalévat, prakticky pokud neprší denně. Voda je tu rozhodujícím činitelem pro vyšší úrody, protože ji bývá minimum. Organická hnojiva se v těchto půdách rychle rozkládají a proto se jimi musí velmi vydatně a často hnojit. Průmyslová hnojiva se rychle spotřebovávají a mnoho živin se vyplavuje do spodiny. Proto je nutné tyto půdy hnojit menšími dávkami hnojiv, ale častěji.

Písčité půdy

Písčité půdy se velmi rychle na jaře oteplují, v létě jsou zvláště na jižních svazích až horké, na podzim velmi rychle vychladají a v zimě hluboko promrzají. Dobře se obdělávají obzvláště za vlhka. Není vhodné je příliš prohlubovat, protože by se do půdního profilu ornice přibral neúrodný písek ze spodiny. Snadno se zůrodňují povážením těžkými vazkými zeminami s převahou jílovitých částic, jako jsou jílovité slíny v množství 2,5-3 tuny na 100 metrůčtverečných, rybniční bahno (po zvětrání a oxidaci), komposty s převahou těžkých zemin apod.

Půdy středně těžké:

Jsou to půdy hlinité a písčitojílovitohlinité, které obsahují do 50% podílu jílovitých částic velikosti do 0,01mm, kolem 20% prachových částic a do 20% hrubších částic- písku. Převládá v nich vliv středně jemných půdních částic a proto jsou jejich fyzikální, chemické a biologické vlastnosti pro rostliny nejvhodnější. Obsah vody a vzduchu je v rovnováze, mají přirozený obsah koloidů- Jedná se o označení pro disperzní soustavu obsahující částice, které svou velikostí spadají do rozmezí 1 nm až 1000 nm (případně 500 nm) i humusu. Zvláště úrodné jsou půdy na spraši, která byla navrstvena v dávných dobách větrem a vodou a dosahuje často mocnosti několika metrů. Středně těžké půdy jsou dostatečně soudržné, po zkypření v tomto stavu setrvávají a deštěm se nerozplavují. Živiny dodané v hnojivech jsou půdou dobře poutány, málo se vyplavují a rostliny je mají kdykoliv k dispozici. Za normálních okolností se tyto půdy dobře obdělávají a osvědčuje se je prohlubovat.

hlinitá půda

písčitojílovitohlinitá půda