Popis a význam:
Křen patří mezi oblíbené doplňkové (pochutinové) zeleniny. Používá se především jako příloha k masitým jídlům a při konzervování některých zelenin třeba červené řepy a okurek. Obsahuje mnoho vitaminu C, síru, glikosid sinigrin, uhlohydráty a bílkoviny. Podporuje trávení a usnadňuje vyměšování hlenů, příznivě ovlivňuje tzv. čištění krve při revmatismu a ischiasu. Silice obsažené v křenu mají baktericidní účinky.
Křen je vytrvalá rostlina, odolná proti mrazu i suchu.
Pěstování a nároky:
Vyžaduje hlubokou humózní půdu, ne příliš těžkou. Nevhodné jsou půdy zamokřené a sléhavé. Ještě dodnes se křen místy pěstuje jako trvalá kultura. Do dobře připravené a vyhnojené půdy (asi 5kg chlévského hnoje, 40g superfosfátu a 40g síranu amonného na 1 čtvereční metr.)
Vysazujeme asi do hloubky 30cm řízky křenu tlusté 2-3cm a dlouhé 10cm. Řízky se vysazují vodorovně do půdy na vzdálenost asi 70cm od sebe.
V prvním roce pěstování vyrostou z nahodilých pupenů výhony, které prorostou až k půdnímu povrchu. První sklizeň, či spíše jednocení uděláme až na jaře příštího roku.
Sklizeň:
Křen sklízíme co nejpozději na podzim, před příchodem silnějších mrazů. Kořeny vyryjeme, očistíme a uložíme do písku ve sklepě nebo do hlubšího pařeniště. Slabší kořeny upravíme nožem jako řízky pro jarní výsdabu a založíme je přes zimu také do pařeniště nebo i do záhonu ve volné půdě. Při sklizni je důležité odstranit ze záhonu všechny zbytky kořenů, aby v příštím roce záhon nezaplevelily. Po křenu je výhodné vysázet brambory.
odrůdy
KRENOX
špičková bujně rostoucí odrůda, s křehkými kořeny a příjemně ostrou chutí. Byla vyšlechtěna především pro jednoletý způsob pěstování.
MALÉN
Osvědčená odrůda křenu vhodná zvláště k tradičnímu pěstování v trvalé kultuře. Kořeny po nastrouhání nečernají.