Popis a význam:
Je vytrvalá rostlina, která tvoří až 0,3 m dlouhý zdužnatělý kořen.Po poranění roní šťávu bíle barvy. Listy jsou v růžici podlouhlé. Květ je složený, žlutý. Semeno je nažka.
Méně pěstovaná lahůdková zelenina s výrazným dietetickým účinkem.Používá se syrový, má mandlovou chuť, dá se i konzervovat a obsahuje inulín.
Nároky:
Vyžaduje hluboké, humózní, dobře vyhnojené a hluboce zpracované půdy s dostatečnou vlhkostí. Nesnáší čerstvé organické hnojení ani přihnojování dusíkem v průběhu vegetace. Při přehnojení bývají kořeny hořké a dužnina řidší až houbovitá.
Pěstování a sklizeň:
Vyséváme v březnu až začátkem dubna do řádků 30 - 40 cm vzdálených.10-12 kg/ ha osiva. Po vzejití jednotíme na 10 cm. Spolehlivě přezimuje ve volné půdě. Můžeme vysévat i v srpnu pro sklizeň v příštím roce na podzim, pak je ale nutno vylomit květní stvoly. Na podzim vyryté kořeny můžeme skladovat po celou zimu založené v písku.
Sklízíme od října postupně do jara.Kořeny jsou křehké, výnos je 15-20 t/ha.
odrůdy
LIBOCHOVICKÝ
Kořen dlouhý 20 - 30 cm je válcovitý, tupě zakončený, tmavohnědý až černohnědý. Dužnina je krémově bílá, mramorovaná, velmi jemná, výborné chuti. Má vysokou biologickou hodnotu, obsahuje sacharid inulin, který velmi dobře snáší diabetici. Vyžaduje časný jarní výsev, spolehlivě přezimuje na stanovišti.