Fyziologické choroby
Praskání kořenů
Plody ovocných druhů (zejména třešně), kořeny mrkve, hlízy brambor, plody rajčat a jiných rostlin praskají ve tvaru kruhu (u stopky), ve tvaru kříže nebo podélně a v krátkém čase je zachvátí sekundární hniloby. V průběhu několika dní tak může být zničena podstatná část úrody. Praskání kořenové zeleniny, hlíz brambor nebo cibule se sice vyskytuje během vegetace, ale zahrádkáři si tohoto poškození všímají obvykle až při sběru, když jsou už rány v prasklinách zahojeny, případně kořen podléhá následné hnilobě.
Praskání plodů je zapříčiněno vysokou vlhkostí a vydatnými srážkami zejména v období dozrávání. Praskání je intenzivnější,pokud vydatnějším dešťům předcházelo delší období sucha. Poškození vzniká tak, že při nadměrné vlhkosti přijímá dužina rychle vodu, prudce se zvětšuje, přičemž pokožka tak rychle objemové změny neunese a v důsledku pnutí dochází k roztrhnutí pletiv.
Zelenání hlav
Zezelenání je fyziologická choroba, zapříčiněná vystavením hlíz nebo kořenů světlu. Postihuje zejména brambory a mrkev. Může se vyskytnout ještě v zahrádkách, když jsou brambory nedostatečně nakopčené a přikryté půdou nebo při velké úrodě brambor, když jsou hlízy těsně pod povrchem půdy nebo z něj vyčnívají. V případě mrkve se vyskytuje v těžkých půdách, kdy kořeny mrkve vyčnívají nad povrch země a následně zezelenají. K zezelenání může dojít i po sběru, zejména pokud jsou brambory nebo mrkev vystaveny déle působení světla např. při skladovaní v příliš osvětlených sklepech, na balkónech panelákových bytů apod. Zezelenané části hlíz a kořenů jsou nekonzumní, protože např. zezelenané brambory obsahují solanin - jedovatou látku
pro člověka a některá zvířata. Zelené hlízy jsou nepoužitelné a stávají se odpadem, který není vhodný ani pro některá domácí zvířata (zejména prasata a slepice). Pokud jsou brambory nebo mrkev pouze částečně zezelenané, lze je použít na konzum, ale po důkladném oloupání a odstranění i nazelenalých částí vnitřní dužiny.
Této chorobě lze v zahrádce předcházet dostatečným nakopčením brambor, důkladným a hlubokým překypřením půdy před výsadbou mrkve a po sběru nebo během skladování nevystavovat produkty příliš dlouho působení světla (brambory začínají na intenzivním světle zelenat už po 5 – 7 dnech).
Deformované plody, háďátko kořenové
Kořeny deformované špatnou agrotechnikou - většinou důsledek špatného stavu půdy - půdy kamenité.
Háďátka jsou hlístice - škůdci zejména kořenové zeleniny, mrkve, petržele, pastiňáku, celeru, řepy, ale napadají i okurky, rajčata, polní a okrasné rostliny. Dobře se jim daří ve sklenících, kde se rychle rozmnožují.
Všechny druhy háďátek, které napadají kořeny jsou si podobné. Jde o ploché "červi" dlouhé okolo 1-2mm. Přezimovávají hlavně ve sklenících. Na jaře, když se zvednou teploty začínají se líhnout larvy, některé zůstávají ve výhoncích a některé se stěhují ke kořenům. Napadená rostlina chřadne a kořeny např. mrkve, nebo petržele se deformují a rozvětvují. Když háďátko napadene rajčata, nebo okurky slabě plodí a celkově chřadnou.
Nedostatek boru
Bor podporuje látkovou výměnu rostlin a má význam pro růst meristematických pletiv a kořenů.
