Popis:
Cizrna pochází z Asie, dnes se však pěstuje po celé jižní Evropě. Celý název zní cizrna berančí. Druhové jméno dostala podle svého hrbolatého povrchu připomínající ovčí hlavu. Některé druhy jsou jednoleté, ale většina cizrn patří mezi trvalky. Jsou to byliny nebo i keřovité rostliny. Cizrna má jemně oříškovou chuť. Nazývaná je také římský hrách, je jednoletá teplomilná luskovina s pevným, nepoléhavým stonkem. Lusk obsahuje 1-2 zrna, která jsou o něco větší než hrách, smetanové barvy. Barva květu je červeno-růžová.
Význam:
Cizrna obsahuje vysoké množství sacharidů, bílkovin a vlákniny, takže vás rychle zasytí. Je vhodnou součástí dietního jídelníčku, ale také jídelníčku vegetariánů, těhotných žen a dětí. Je bohatým zdrojem vápníku a železa, lysinu a mastných kyselin, které nás chrání před onemocněním srdce a cév. Z vitamínů obsahuje nejvíce kyselinu pangamovou neboli vitamín B15, který je vynikajícím antioxidantem. Pro svoji velkou odolnost k suchu, schopnosti fixace vzdušného dusíku, je vhodná k zúrodnění písčitých, podzolových půd, výsypek a ke zvýšení výnosů následných plodin na orné půdě.
Pěstování a sklizeň:
Vegetační doba až 130 dní. Plodina má zvýšené nároky na teplo a světlo a malé nároky na vláhu a na půdu (nevhodné jsou půdy vlhké a těžké). Porost se zakládá o hustotě 35 – 50 – (70) rostlin na 1m2. Řidší porosty více využívají větvení při tvorbě výnosu. Hloubka setí odpovídá 40 – 70mm.
Sklizeň i skladování cizrny je obdobné jako u hrachu.