Původcem černání (též strupovitosti) kořenů je primitivní houba Aphanomyces raphani. Nejvíce jsou postihovány kořeny a bulvy v místech přechodu z půdy nad zem, kde dochází k zaškrcování a deformacím kořenů a k praskání a černání pletiv bulev. V případě infekce rostlin v raných fázích dochází k černání a odumírání celých kořenů a k následnému úhynu rostlin. Poškozená pletiva mohou být druhotně napadána původci bakteriálních hnilob. V některých případech dochází i k černání a trouchnivění vnitřních pletiv bulev a to často i bez vnějších příznaků. choroba se přenáší napadenými rostlinami a zamořenou půdou. Do rostliny se patogen dostává zejména po mechanickém poškození nebo po poškození živočišnými škůdci. Choroba se vyskytuje především na pozemcích, kde jsou často pěstovány hostitelské rostliny, kterými je kromě ředkví a ředkviček i plevelná ředkev ohnice. Rozvoj a šíření choroby podporují vlhké a teplé půdy, jednostranné přehnojení dusíkem, půdy s alkalickou reakcí (nap pH 6,5) a používání čerstvého (nedostatečně rozloženého) hnoje.
Černání ředkví (Aphanomyces raphani)
