Popis:
Jednoletá bylina tvoří mohutné trsy s rozvětvenými a až 1 metr dlouhými lodyhami, které jsou bohatě rozvětvené. Plod je peckovice, velká až 1 cm, na vrcholu se 4 – 8 růžky.
Pěstování a význam:
U nás se pěstuje většinou z předpěstovaných sazenic. Plody se ještě před výsevem namáčejí do vlažné vody, aby nabobtnaly a urychlilo se tak vzcházení. Rostliny jsou teplomilné a vlhkomilné. Vysévají se na počátku března do pařeniště, kde zpočátku velmi pomalu rostou. Ven se mohou vysazovat až pomine nebezpečí pozdních mrazíků, a to na vzdálenost nejméně 80 x 40 cm. V průběhu vegetace vytvoří souvislý přízemní kryt. Poprvé sklízíme 50 – 70 dnů po výsevu. Odštipujeme vrcholky výhonů se 4 – 5 listy. Můžeme však sklízet také samostatné listy. Význam ve výživě a způsoby úpravy jsou stejné jako u špenátu. Zkušenosti pěstitelů ukazují, že čtyřboč pěstovaná volně na záhonu nedosahuje takové kvality jako ze skleníku. Listy narůstají malé a bývají tuhé podobně jako u hlávkového salátu pěstovaného venku. Kvalitních výsledků lze dosáhnout jen zajištěním tepla a vyšší vlhkosti, což odkazuje na původ rostliny.
Sklizeň:
Sklizeň spadá do letního období s vysokými teplotami, kdy obyčejný špenát vybíhá do květu. Předností novozélandského špenátu je výnos zelené hmoty a také minimální odpad při zpracování. Způsob sklizně dělí pěstitele také na dva tábory. Jedni stříhají celé lodyhy, ze kterých teprve oberou listy. Na nových lodyhách pak mají opět narůst velké listy.