Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)

Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)

Rostlina je mechovitá, vždy zelená, plazí se po půdě lesa metrovými šlahouny s jemnými, tenkými kořínky. Ze šlahounů vyrůstají 7-10 cm dlouhé stonky, na dotek velmi měkké, rozvětvené. Čtyřletá rostlina přináší v létě žlutavé klasy, které obsahují výtrusy (spory), jimž se také říká plavuňová mouka.

Plavuň je léčivá rostlina, která se dá snadno rozeznat od jiných druhů mechů právě svými dlouhými provazci šlahounů a žlutým práškem klasů. Roste pouze na severní straně vysokohorských lesů a na okrajích lesů nad 600 m. Když se les celkově vykácí, začne plavuň nejprve žloutnout a nakonec zmizí, protože ztrácí pod přímými paprsky slunce životaschopnost. V Rakousku a v Německu je plavuň přísně chráněná zákonem. (Totéž platí i pro ČSFR.) Proto doporučuji potřebné množství raději koupit v lékárně. Obchod kryje potřebu dovozem ze severských krajů, což zaručuje dobrou kvalitu. (Vnitřně doporučujeme plavuň užívat jen s vědomím lékaře pozn. překl.)

Vřele doporučuji čaj z plavuně při dně a revmatismu i tehdy, když se již ukazují změny v koubech, dále při chronické zácpě a zlaté žíle (hemoroidech). Lidé, kteří mívají běhavku, musí pít čaj se zvýšenou opatrností, protože by mohli dostat křeče ve střevech. Plavuň se nesmí nikdy vařit, smí se pouze spařit vřelou vodou. Čaj se používá i při všech onemocněních močového ústrojí, pohlavních orgánů, při bolesti i zatvrdnutí varlat, při ledvinovém písku, ledvinových kolikách. Plavuň je nepostradatelná při zánětech jater (hepatitidě). při chorobném bujení vazivového tkaniva jater (fibróze), a to i tehdy, když se jedná o krajně povážlivý stav. Rekonvalescentům napomáhá velmi rychle k obnovení plných sil.

Manžel jedné z mých známých trpěl dlouhá léta těžkou noční záduchou, kterou mu léčili jako srdeční astma. Bylo mu stále hůře, až jednoho dne vyhledal lékaře. „Když hned nepřestanete pracovat, bude z vás za osm dní mrtvý muž!“ Lékař ho poslal do nemocnice v Grieskirchenu. Od jeho ženy jsem se dozvěděla, že má ztvrdlá játra (cirhózu jater) v posledním stadiu. S cirhózou jater jde ruku v ruce noční záducha. Po nějakém čase poslali muže domů jako nevyléčitelný, smrtelný případ. Na moji radu si jeho žena sehnala plavuň, která velmi rychle pomohla. Nezdá se vám to jako zázrak, když vám povím, že tento muž po prvém šálku čaje z plavuně ztratil ten hrozný noční nedostatek dechu, který ho už roky trápil?

Poznáte-li v okruhu známých případ cirhózy jater, i když je beznadějný, povzbuďte toho člověka a upozorněte ho na naši plavuň, tak velmi důležitou v přírodním léčitelství. Plavuň může vrátit k životu i lidi, kteří trpí zhoubnou chorobou jater (rakovinou).

Během jednoho naučného putování lesem, šla jsem tehdy s malou skupinou v Horním Rakousku, jsem upozornila svého průvodce, botanika dr. Bruno Weinmelstera, na léčivé účinky plavuně, zvláště při cirhóze a rakovině jater. Poté mi on vyprávěl tuto událost: Jako mladý student šel jednou s několika přáteli do hor. Na cestě do chaty našel pohozený dlouhý šlahoun plavuně a ze žertu si jej omotal okolo klobouku. Jeden z jeho kamarádů dostal nahoře na chatě velmi bolestivou křeč v noze, byla tak bolestivá, že měl nohu v koleně téměř vykroucenou. Snažili se mu pomoci, ale bez úspěchu. Chatař přinesl i francovku, masíroval jej, ale bez úspěchu. Za jakéhosi vnuknutí vzal mladý Welnmeister z klobouku plavuň a omotal ji okolo bolavé nohy zdola až nahoru. Za chvíli se noha vrátila do správné polohy. Myslil si, že je to jen náhoda. Křeč by se byla možná uvolnila i bez plavuně. Na zpáteční cestě si natrhal hrst plavuně pro svou domácí, která trpěla často křečemi v lýtkách. Plavuň ji hned těchto křečí zbavila. Po létech vyprávěl tuto příhodu jistému odbornému lékaři. Od něho se dozvěděl, že plavuň patří mezi rostliny, které hromadí radioaktivitu. Od té doby bylo možno u mnohých lidí vyléčit křeče v nohách i lýtkách za pomocí obkladu z plavuně. Jednu známou přijali do nemocnice, protože už nemohla močit, ramena již měla silně opuchlá. Když opustila nemocnici, nic se nezlepšilo. Naštěstí jsem měla doma plavuň, neboť moje tehdy 86letá tchyně, která u mne žije, trpěla křečemi v nohách. Moje domněnka, že ta známá by mohla trpět křečí měchýře, se potvrdila. Zlepšení nastalo jen co jsem jí položila na oblast měchýře pytlík s plavuní. Nosila jej ještě několik dní na měchýři. I voda nahromaděná v ramenech se pomalu ztrácela.

Sama jsem mnoho let trpěla vysokým krevním tlakem. Většinou má původ v hyperfunkci ledvin. Na noc jsem si položila pytlíček naplněný plavuní na oblast ledvin. Následující den poklesl můj krevní tlak z 200 na 165. Od té doby si občas kladu na krajinu ledvin pytlíček naplněný čerstvou plavuní.

Při křečích v lýtkách se dá plavuň do ručníku a ováže se jí lýtko. Můžeme však použít i koupel nohou, při křečích měchýře i sedací koupel (viz všeobecnou část – „sedací koupele“).

Po zraněních a po úrazech zůstávají často jizvy, které vyvolávají křeče. Jeden vojenský invalida měl na zádech takovou jizvu, že se do ní mohla vložit ruka. Tato jizva mu velmi často způsobovala bolestivé křeče, které provázelo silné pocení na celém těle. Bolesti se rozšířily až na kůži hlavy. Po třiceti letech utrpení jsem tohoto muže zbavila jeho trápení obklady a koupelemi z plavuně.

Výtrusy z plavuně, které lze v některých lékárnách dostat pod názvem plavuňové spory, pomohou těžce nemocným s otevřenými ranami a v krátkém čase jim rány zacelí. Plavuňové spory opatrně a jemně naprášíme na celou otevřenou ránu. Většinou se dostaví již po prvém použití citelné zlepšení. (Další informace – „Léčebné úspěchy Marie Treben“, „Maria Treben’s Heilerfolge“ vydané v nakladatelství Ennsthaler, A-4400 Steyr, Horní Rakousko.)

Když někoho léčivé rostliny ovlivnily tak silně jako mne a dosahuje jimi stále další úspěchy skoro hraničící se zázrakem, pak je třeba myslet na to, že Stvořitel světa nám toto všechno položil k nohám. Žel, že mnozí lidé dále klopýtají bez povšimnutí a necítí všemohoucnost nebe.

 

  • TREBEN, Maria. Léčebné úspěchy: dopisy a zprávy o léčebných výsledcích podle knihy Zdraví z boží lékárny. České Budějovice: Dona, 1991, 76 s., [4] s. obr. příloh. ISBN 80-900-0806-2.