Košťálová zelenina

Pokračujte výběrem v menu (květák, kedluben...) 

Košťáloviny patří do čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Užitkovou částí je u nich hlávka (zelí, hlávková kapusta, růžičková kapusta), listová růžice nebo listy (kapusta listová, kadeřávek), květenství (květák, brokolice) nebo stonková hlíza (kedluben).
Ke vzniku košťálovin v bohatých počtech kultivarů přispěla záměrná lidská činnost. Plané formy brukve zelné (Brassica oleracea) dosud rostou na pobřežích Středozemního moře a Atlantického oceánu. Z nich vyšly evropské košťálové zeleniny. Východoasijské pocházejí z příbuzné řepky ladní (Brassica rapa). Ve Středomoří přecházely do kultur již v 9. – 7. století př.n.l., v Itálii se postupně vyvinulo mnoho rozmanitých forem. Zelí dosáhlo uzavřené hlávky až ve 12. století, jak v zeleném, tak v červeném zbarvení. Květák se šířil ze Středomoří od 16. století. Růžičková kapusta vznikla původně v Belgii až v 18. století.
U nás je nejrozšířenější bílé hlávkové zelí (určené ke krouhání), rané i obří kedlubny a květák. Košťálové zeleniny s výjimkou většiny kultivarů květáku a brokolic jsou semenářsky dvouleté.