Popis a pěstování:
Pěstuje se jako jednoletá ,případně dvouletá zelenina. V našich podmínkách netvoří semena. Rostlinu tvoří 8-15 žlábkovitých listů, cibule je dělená na stroužky. Květní lodyha se tvoří na podpučí a je zakončena sterilními kvítky.Pochází se střední Asie,kořen svazčitý.
Spon 0,3-0,4 m x 0,1 m ,termín výsadby pro podzim je září - polovina října, nepaličáky jarní vysazujeme v březnu, spotřeba sadby 0,8-1.2 t/ha. Porost se udržuje v bezplevelném stavu.
Nároky a sklizeň:
Česnek pěstujeme v lehčí, hlinité, humózní půdě. Nejvýnosnější je podzimní výsadba vybraných zdravých velkých stroužků česneku paličáku i nepaličáku do hloubky 5-8 cm.Půda neutrální, slabě alkalické, II trať, Vhodná předplodina jsou okopaniny.
Česnek se sklízí koncem července (podzimní)až začátkem srpna, když se nať u nepaličáku začíná pokládat, kdežto u paličáku se spirálovitě zatočená lodyha narovnává. Sklizený česnek se neotlouká od zbytků zeminy.
Hnojení česneku:
Před výsadbou se na 40-60 kg N, 20-40 kg P2O5 a 56-110 kg K2O na 1 ha. Česnek sázený na podzim se přihnojuje v časném jaru, sázený na jaře ve fázi vývinu 2 listů.
odrůdy
Paličáky - /modré zimní česneky/ vytváří na konci vegetace květní stvol. Vysazují se na podzim, skladovatelnost je horší - Blanin, Dukát, Jovan, Bjetin
Nepaličáky širokolisté - / bílé zimní česneky/ výnosně nejlepší, dobrá skladovatelnost,nevytváří květní stvol, vysazují se na podzim - Lukan.
Nepaličáky úzkolisté - / bílé jarní česneky/ vysazují se na jaře, výnos je průměrný , velmi dobrá skladovatelnost- Benátčan, Matin
Sadba a výsadba:
Stroužky kalibrujeme, namoříme / Sulka, Vydate L proti háďátku/. Potřeba sadby se pohybuje mezi 0,8 - 1,2 t na ha. Sázíme do sponu 300-400 mm řádky, v řádcích 80 -100 mm, u jarní výsadby pak 50-60 mm. Můžeme vysazovat na záhony 1500 mm širokých , v nichž jsou 4 řady ve vzdálenosti 300 mm a kolej 600 mm. Na 1 ha se vysadí asi XXXXX tisíc stroužků.
Ošetřování za vegetace:
Po výsadbě pozemek uválíme, vzešlý porost můžeme vláčet. Během vegetace 1-2 krát plečkujeme, případně okopáváme. Postřik herbicidy a houbovým chorobám. Podzimní porosty se na jaře přihnojí.
choroby a škůdci
1 * Sklerociová hniloba - listy postoupně žloutnou a odumírají. Kořeny a báze suknic hnijí a bývají pokryty bělavým moučnatým povlakem. Na tomto se projevují černé skvrny velikosti špendlíkové hlavičky. Ochrana: nepěstovat rostlinu na těžkých přemokřených půdách a stroužky / cibulky / před výsadbou namáčet 15 minut do Fundazolu.
Týká se i cibule.
2 * Penicilinová hniloba česneku - na stroužcích se objevuje šedozelená masa mycelia a výtrusů houby. Napadá mechanicky poškozené stroužky. Ochrana: stroužky česneku dělit krátce před výsadbou a mořit namáčením 15 minut ve Fundazolu.
Týká se i cibule.
Příznaky poškození:
Choroby česneku jak v průběhu vegetace, tak i během skladování způsobuje komplex několika hub. Jedná se zejména o houby Fusarium spp., Botrytis spp., Penicillium spp., houbu Sclerotium cepivorum a v některých lokalitách pak i houbu Helmithosporium allii. Jestliže se napadení projeví již v průběhu vegetace, dochází ke žloutnutí listů, redukci kořenů a poškození podpučí. Následkem toho napadené rostliny postupně vadnou a odumírají. V průběhu skladování česneku dochází k tzv. "trouchnivění". Při něm postupně nekrotizují a sesychají jednotlivé stroužky až uschne celá cibule. Na průřezu cibulemi jsou zřetelně vidět jednotlivé zasychající stroužky a mezi nimi je většinou bílý, narůžovělý, světle šedý nebo modrozelený povlak hub. Barva tohoto povlaku je odvislá od původce hniloby.
Napadení houbou Sclerocium cep.
příznaky na stroužcích