Vliv meteorologických prvků na porosty zeleniny

Pěstování zeleniny má na území České republiky dlouholetou tradici. Tradičními zelinářskými regiony jsou jižní a střední Morava, Polabí a oblast severních Čech (především okresy Louny a Litoměřice). V současnosti lze konstatovat, že se pěstitelé zeleniny nachází v období mírného vzestupu osevních ploch konzumní zeleniny. Historické minimum bylo v roce 2005 (8 917 ha). V následujícím roce 2006 byl mírný vzestup na 9 970 ha, který byl potvrzen i v roce 2007 (10 272 ha). 

Na celkový výsledek pěstování zeleniny mají vedle chorob a škůdců významný vliv meteorologické prvky. To potvrdil rok 2006, který byl z hlediska pěstitelského hodnocen jako průměrný až podprůměrný. Po dlouhé a nebývale tuhé zimě s vydatnou sněhovou pokrývkou došlo v březnu 2006 k náhlému oteplení a tání sněhu, což spolu s vydatnými dešti způsobilo lokální záplavy, které se opakovaly v měsíci květnu a červnu. Po tropickém letním počasí, jež v mnoha případech pozastavilo vývoj porostů, došlo v některých oblastech k zasychání porostů zelenin. Tento vývoj počasí měl negativní dopad na objem sklizně některých druhů zeleniny a zejména na kvalitu sklizené produkce.
Cílem této práce bylo zpracovat historický přehled škodlivých vlivů meteorologických prvků na pěstování zeleniny na území České republiky za období 1961 – 2005. Informace byly čerpány z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). Do roku 1989 byly vydávány ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP Bratislava pro celé území bývalého Československa, od roku 1990 je vydává SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Mají pouze informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech.

Krupobití
Kroupy jako atmosférické srážky v podobě kousků ledu kulatého, vejčitého nebo nepravidelného tvaru o průměru od 5 do 50 a mohou výjimečně dosáhnout hmotnosti až několika kilogramů. Představu o škodách, které mohou způsobit získáme, když si uvědomíme, že dopadají na zem s rychlostí kolem 25 m/s, tedy 90 km/h.. Vyskytuje se kdekoliv na zeměkouli (s výjimkou polární oblasti), nejčastěji ale v mírném pásmu.
Krupobití provází pěstitele zeleniny v celé historii jejího pěstování. V přiložené mapě jsou uvedeny škody způsobené krupobitím v České republice v letech 1961 – 2005. Za toto období jsou k dispozici hlášení z 26 let. Následně uvádíme pro informaci škody způsobené krupobitím v některých letech. Velmi rozsáhlé byly v roce 1972. Koncem května byly silně poškozeny košťáloviny a salát krupobitím místy v okr. Olomouc (Nedvězí, Slavnín, Olomouc – Nový Svět) a v červnu v okr. Karviná a cibule na semeno v okr. Pardubice a Olomouc. V červenci byly silně poškozeny porosty nakladaček na Libochovicku v okr. Litoměřice, 3ha porost pažitky v Klokotech (okr. Tábor – porost zaorán). V roce 1974 došlo ke škodám krupobitím místy v okr. Pelhřimov (Košetice, 2 ha cibule), Hodonín (Mištřín, silně poškozeno 50 % vysázených rajčat), Vsetín (Lešná, silně 2 ha salátu), v okr. Mělník (Tišice, cibule na 50 %), Přerov (Uhřičice, 8 ha cibule na 50 %), v okr. Beroun a v jižní části okr. Liberec (silně poškozeny košťáloviny), Praha – západ (Všenory – zelenina ve 40 sklenících a pařeništích na 5 000 m 2, bylo rozbito i sklo), Pardubice (60 ha cibule silně), Chrudim (12 ha zeleniny z 30 – 50 %). Aktuálnější informace z roku 2002 udávají lokální poškození zeleniny ve třetí dekádě června v okrese Mělník a Domažlice.


Mráz a nízké teploty
V odolnosti proti mrazu a nízkým teplotám jsou mezi jednotlivými druhy zelenin velmi významné rozdíly. Mezi nejodolnější se řadí košťálová zelenina. Nejvyšší odolnost se uvádí u růžičkové kapusty, která snese až –12°C, zelí s maximální hranicí mrazíků – 5 až –8oC. Ovšem i v této skupině zeleniny jsou nejen druhové rozdíly, ale rozdíly během vývoje. Mladé sazenice květáku na jaře snesou až –5oC, na podzim však vyvinuté růžice snadno zmrznou. Za sucha snadno „zatvrdne“ a vytvoří pak předčasnou a nekvalitní růžici. Mezi nejcitlivější zeleniny patří okurka, která nesnese teploty pod 10oC, jež způsobují již fyziologické poruchy. Toto potvrzuje informace z konce třicátých let minulého století, kdy chladné jarní počasí zpomalilo vývoj zeleniny, zejména polních kultur, zvláště okurek, jejíchž sklizeň byla podstatně nižší než v jiných letech. Citlivé je také rajče, jež se má vysazovat až v druhé polovině května. Stejný termín výsadby má také celer. Ovšem mezi nejcitlivější patří paprika, která je na teplo náročnější než rajče. Vyžaduje plné slunce a záhřevnou a chráněnou polohu. Mezi choulostivé náleží také fazol. Snadno namrzá, a to již při teplotách –0,1oC.
V přiložené mapě jsou uvedeny škody způsobené mrazem v zelenině na území České republiky v letech 1961 – 2005. Za uvedené období je poškození hlášeno v 33 letech. Dále uvádíme některé příklady poškození zeleniny mrazem. V květnu roku 1971 byly citelně poškozeny okurky v pařeništích v okr. Pardubice (Horní a Dolní Ředice), pod fóliemi involně vzešlé na okr. Hodonín a Blansko, v září též Nymburk a Mladá Boleslav. Vlivem chladu a nadměrné vlhkosti v druhé polovině června pozorováno žloutnutí a hynutí rostlin v okr. Kolín, Kutná Hora, Nymburk, Mladá Boleslav, Chomutov, Most, Strakonice a Prachatice (v okr. Kolín a Kutná Hora došlo k zaorávkám). Z novějších zpráv je to rok 1995, kdy v květnu došlo v porostu rajčat k poškození nízkými teplotami v okrese Brno město a Břeclav.

Sucho
Sucho náleží mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivňují zemědělskou produkci včetně produkce zeleniny. Pojmem sucho se v našich klimatických podmínkách označuje určité časové období několika týdnů, měsíců i roků, ve kterém spadne méně srážek, než činí příslušný dlouhodobý normál.
Ve střední Evropě dochází ke vzniku sucha, na rozdíl od stálého popř. sezónního sucha v jiných klimatických oblastech, nahodile v důsledku nerovnoměrného výskytu anticyklonálních a cyklonálních povětrnostních situací.
Nepravidelné a proměnlivé četnosti výskytu srážek jsou doprovázeny zpravidla ještě dalšími meteorologickými faktory a to nadnormálními teplotami vzduchu, nižší relativní vlhkostí, zmenšenou oblačností, větším počtem hodin slunečního svitu. Všechny tyto faktory zvyšují výpar, čímž dochází k úbytku půdní vlhkosti.
Jedná se o tradičního škodlivého činitele. V roce 1931 se uvádělo, že pro zeleniny byl tento rok nepříznivý vlivem velkého sucha v květnu až červenci. Naopak v roce 1941 měl dostatek vláhy příznivý vliv na celkový vývoj většiny druhů zeleniny.
V mapě jsou uvedeny škody způsobené suchem na území České republiky v letech 1961 – 2005. Hlášení jsou z 12 let. Dále uvádíme příklady poškození z některých let. V roce 1969 horké a suché počasí po výsadbě sazenic na jaře nepříznivě ovlivnilo růst rajčat a paprik zejména na jižní Moravě, což se projevilo později i nižší sklizní. V roce 1979 bylo zaoráno 20 arů kapusty na semeno v okr. Pelhřimov pro slabé nasazení vlivem sucha. Ze současnosti jsou uvedeny informace z roku 2000, a to košťálová zelenina – vlivem sucha nevzešel porost zelí hlávkového bílého v okrese Frýdek Místek, začátkem června bylo nahlášeno poškození suchem v okresu Plzeň sever (Radčice). Dále cibule, kdy sucho zapříčinilo špatné vzejití porostů v severočeské oblasti (zaorávky v okr. Louny a Litoměřice).

Vítr
V sledovaném období 1961 – 2005 bylo hlášeno poškození v deseti letech (viz mapa). Nejedná se o tak časté poškození. Ovšem v některých letech může dojít k významným škodám. Jako příklad uvádíme rok 1977. Větrnou erozí bylo začátkem května zničeno v okr. Kolín 10 ha petržele, 38 ha cibule, 16 ha čekanky, 28 ha mrkve a silně poškozeno 72 ha cibule, v okr. Kutná Hora bylo poškozeno 72 ha cibule, 61 ha mrkve, 84 ha košťálové zeleniny a 3 ha salátu, v okr. Hradec Králové 15 ha petržele. Silnou vichřicí byly vyvráceny semenné porosty zelí (9 ha) a kedluben (9 ha) v JZD Dub, okr. Olomouc.
Závěrem je nutné konstatovat, že vliv meteorologických prvků na růst a vývoj zeleniny je velmi významný. Jak je výše uvedeno, možnosti ochrany jsou velmi omezené a realizovatelné pouze na malé pěstební ploše (např. omezení vlivu mrazu). Jako jedinou spolehlivou ochranu lze u krupobití doporučit pojištění porostů.
Ing. František Muška, Ph.D., Ing. Alois Jakl (11.6.2009)