Plíseň bramborová (phytophtora infestans)                                 

• Na listech se objevují světlezelené vodnaté skvrny,rychle žloutnou,nepravidelná skvrna napadá celý list.Na spodní straně se objevují sporangiofory se sporangiemi v podobě šedého povlaku.

Čerň okurková (cladosporium cucumerium)

• U klíčících rostlin se objevují červené až purpurové skvrny na děložních lístcích. Na plodech šedé mírně proláklé skvrny,na kterých vyrůstá olivově zelený porost houby s mléčnými kapkami,které hnědnou a tuhnou.

 padlí okurkové  (erisyphe cichoraceum)

• hlavně v druhé polovině vegetace se objevují na listech moučnaté povlaky, na rubu list šedne.

Alternariová plíseň rajčat (alternaria solani)

• Na spodních listech se objevují velké nepravidelné,žluté skvrny,které rychle zasychají a hnědnou,mají koncentrické zónování.Na plodech vznikají skvrny v blízkosti kališních lístků.Skvrna se kruhovitě šíří,na povrchu se někdy tvoří povlak konidioforů 

čerň rajčatová (fulvia fulva)

• Na vrchní straně listů se objevují světlezelené až žluté difúzní skvrny, na jejichž spodní straně vyrůstá jemně sametový povlak fruktifikačních orgánů houby (proto též někdy "plíseň sametová" nebo "hedvábná"), který je z počátku nazelenalý, později olivově hnědé barvy. Skvrny se rychle zvětšují a splývají. Napadené listy hnědnou a odumírají. Choroba se šíří od spodních (starších) listů směrem nahoru. Při silnější infekci zůstávají napadené rostliny velmi brzy bez listů. I když novější odrůdy rajčat již většinou mají určitou genetickou rezistenci vůči této chorobě, jedná se stále o nejzávažnější chorobu rychlených rajčat, zejména ve špatně větraných sklenících a fóliovnících.

Plíseň okurková (Pseudoperonospora cubensis)

• V našich podmínkách napadá plíseň okurková kromě všech druhů a typů okurek i cukrové melouny. Na listech vznikají zpočátku žlutozelené skvrny, které jsou u některých odrůd ostře ohraničené listovými žilkami a u jiných jsou rozptýlené. Napadené pletivo hnědne, zasychá a celé rostliny postupně hynou.

Sviluška chmelová (Tetranychus urticae)

Lícové strany listů napadených rostlin postupně získávají světlejší až žluté zbarvení (u fazolu pak někdy i bělavé až stříbřité), přičemž žilnatina (nervatura) zůstává zelená. Spodní strany listů jsou pokryty jemnou pavučinkou, ve které se pohybují velmi drobní (0,5 mm) nazelenalí nebo žlutí "pavoučci" s červenýma očima, kteří zde sají. Tím dochází ke zvýšenému odpařování a k poruchám růstu rostlin v důsledku vylučování toxických slin. Silněji napadené listy hnědnou a předčasně zasychají. Napadené rostliny mají oslabený růst, zpomalenou tvorbu plodů a často i předčasně hynou. Sviluška chmelová napadá mnoho druhů rostlin. Ze zeleniny jsou to především rychlené lilky (baklažány), okurky a ostatní tykvovité druhy (tykve, melouny, cukety, patizony), papriky, rajčata a fazol.